Perverzní výbor z perverzního díla umělecké skupiny »ROZPRASENÍ«

	Z análu ČEZU pravdivé příběhy z energetického kolosu
Pro chytré hlavičky Ze šaten sportovců Josef v Německu Prasárny Tvrdá čísla Z análu ČEZu Ze života slavných II. světová - co se tají Pozvánka na výlet Výkřiky ze tmy Na vlastní nebezpečí Filmové okénko	„Požadujeme okamžitou demisi všech buržoazních ministrů, aby mohla vláda pokračovat v činnosti v nezměněném personálním složení!“ (odboráři z ČEZu) Já jsem z ČEZu, ty jsi z ČEZu, do postele k tobě vlezu. Mělas Pepu, toho sketu, náměstka i Honzu Tetu… Kouřilas jim? Kuř i mně! Zůstane to ve firmě. V energetických kolosech se často lidé zbavují přetlaku ze složitých úkolů, jež je jim dáno plnit, tím, že strojům dávají lidská jména. A tak třeba v některé elektrárně říkají turbíně třeba Jana či Petra. V Mělníce nazvali odboráři turbínu v druhém bloku „Ludmila“, podle tamní známé značky vína. Nu, a teď už asi tušíte, co se tehdy stalo. Turbíny byly po poruchách opraveny, zatěžkávací zkoušky skončily úspěchem, jen jedna ještě v provozu nebyla. Správně, byla to Ludmila. Pracovníci však nevěřili, že se oprava zdařila, a když se z tlampače na hale ozvalo: „Chlapi, teď dáme Ludmilu,“ odešli všichni do sklípku na víno a pili až do ranní směny. Ale nastojte! Nad ránem zjistila skupina expertů ze Škodovky, že v turbíně zeje díra, kterou všichni prostě přehlédli, a kdyby bývala byla Ludmila spuštěna, roztrhlo by to celou halu! CELOU HALU A MOŽNÁ I VELÍN! A tak rozvaha a moudrost odborářů zabránily nevídaným materiálním škodám. V jaderných elektrárnách bývá zvykem, že se v kolektivu pracovníci vzájemně oslovují trefnými přídomky. Pro netuchající osvětovou činnost proto vedoucího technika v Dukovanech nazývali „Redaktor“. Po složité opravě byl jednou jaderný agregát opraven a z podnikového rozhlasu se ozval ředitelův hlas: „Zavezte reaktor!“ Chlapi na šatně při poradě závodního výboru špatně slyšeli, zavolali podnikového šoféra a nechali přivézt Redaktora z dovolené! Haha! Když se mýlka vysvětlila, všichni se smáli, jen vedoucí technik se mračil - inu, pokažená dovolená v závodní chatě… Pak ale na dílně vytáhli kytaru a zpívalo se až do rána. V Tušimické elektrárně léta řediteloval Rudolf Bína, inženýr ze Zvolena. Jednou došlo k poruše a závod nevyráběl proud již druhý týden. Odboráři se báli o prémie, a tak se ptali Bíny, co je včudu. „Neviem, dačo sa dosralo…“ Vtom zazvonil telefon. Ředitel ho zvedl a promptně se ohlásil: „Tu R. Bína!“ Odboráři pokývali hlavami, šli, turbínu opravili v době osobního volna a prémie byly v suchu. A tak mýlka pomohla ČEZu ke splnění plánu! Funkci ředitele v elektrárně Dlouhé stráně zastával svého času Ing. Zbyněk Růž, technik ze staré školy a vynikající odborník na práci s lidmi. Všichni jej měli rádi, a přestože je závodní lékař MUDr. Jiří Pělivost opakovaně upozorňoval na skutečnost, že špatné hospodářské výsledky závodu je nutno jednoznačně připsat na vrub ředitelovy závislosti na alkoholu, odboráři to nechtěli brát v potaz. Inu, trocha slivovice přece nikomu neublíží! Jednou však do šatny odborářů vstoupil výrobní náměstek a cosi pošeptal do ucha předákovi. Ten jen nevěřícně zavrtěl hlavou a pak zahřímal: „Je to špatné, chlapi - dr. Pělivost přináší Růže! Jdeme!“ Odboráři se vyhrnuli ze šatny na halu a jen nevěřícně zírali, jak závodní lékař nese na zádech ředitele - byl pobitý, samá modřina, jako by se někde popral, a blouznil v deliriu. „Co se stalo?“ ptal se předák lékaře, ale než ten stačil odpovědět, ozval se sám Ing. Růž. „To nic,“ vysoukal ze sebe ztuhlým jazykem, „jen mě přes záda uhodila lopatka té naší Kaplanovy turbíny…“ Nyní již nešlo dále přivírat oči - i odboráři si uvědomili, kam až může alkoholická závislost dovést odborníka. Vždyť v jejich závodě jsou obě turbíny Francisova typu! Ihned se sešel závodní výbor a po krátké diskusi vynesli odboráři jednotně ortel: potřebujeme nového ředitele. Napsali v tom smyslu dopis na ústředí, a to jim vyšlo vstříc. Ihned jmenovalo nového ředitele, kterým se stal mladý a průbojný německý Srb RNDr. Zlatko Kopf. Odboráři sice hudrali, jak může cizák řídit výrobu naší, české energie, ale už po měsíci zjistili, že nový ředitel má opravdu vynikající výsledky, a přijali ho za svého. A nejen to - pod jeho vedením závod jen kvetl, a když si po roce odboráři prohlíželi své výplatní pásky, rozhodli se, že na ředitelovu počest přejmenují svou základní organizaci odborů, a od té doby si neřekli jinak než Zlatkokopfové. Inu, srdce odboráře je široké a otevřené…