Our
survival is your survival. Give us the
technology!
We must return to the collective.
That’s irrelevant.
Your life, as it has been, is over. |
Lékař:
„Hlen zelený, trocha hnisu…
Přineste mu, sestro, mísu,
podložku a gázu.
Vždyť je to chlap z KAZu!“
Sestra: „Co s tou hroudou mazu?“ |
„Půjdeme
za babičkou,“ řekla sestra o Dušičkách.
Babička sice už hodně páchla, ale v hrobce
bylo útulné vlhko a jako každý rok jsme měli
koláčky s červy.
(z cyklu Zahradníkův rok) |
O
Letnicích řekl bratr: „Dosud jsi viděl jen
nahaté chlapce. Proto tě dnes vezmu do
nevěstince a ukážu ti zvláštnost.“ A
opravdu - ve chlévě za vykřičeným domem
měla ovce šest nohou!
(z cyklu Zahradníkův rok) |
O
Velikonocích mě jednou maminka učila barvit
vejce. Vařili jsme je dobré čtyři hodiny v
různých barvách - a nic. Asi jsme měli panu
faráři nejdřív odříznout šourek.
(z cyklu Zahradníkův rok) |
Kdysi
mě vzal tatínek na lov kaprů. Vykopali jsme v
lese jámy, nastražili oka a maskováni čekali
v křoví až do večera. Ale kapr se nechytil.
Byly to smutné Vánoce.
(z cyklu Zahradníkův rok) |
„Och,
optiku, vy ze mne chcete udělat blázna! Tyto
brýle jsou přeci dívčí!“
„Promiňte, pane, ač optik, dnes jsem si
nevzal brýle!“ (kameňák) |
Pod
Bezdězí? Starým hradem?
Tam zme bili s bráchem!
Šalinou zme s tama jeli
s Karlem Hynkem Máchem! |
| Heslo
nudistů: V nahém těle nahý duch! |
Nejstarší
státní útvar na našem území založil r. 623
kupec Samo Hana. K dalším zajímavým postavám
našich dějin patří též šemíkovec Honimír
a předválečný prezident Edvard Jebeš. |
Poprosil
jsem ho o pomoc: „Prosím, pomoz.“
Rezolutně odmítl: „Rezolutně odmítám!“
Vyjádřil jsem zklamání: „Zklamals mě.“
Bylo mu to ale jedno: „Mně je to jedno.“ |
„Tak, jak
to se mnou vypadá, pane doktore?“
„No, dlouhohrající desku už si nekupujte!“ |
Premiér k
vládě: „Teď uvidíte jak zamávám se
samosprávou!“ (všichni se uculují) „Ty jsi
starosta?“
Starosta: „Ano.“
Premiér: „Tady máš čestné klíče od bran
vašeho města. Teď mi ty klíče dej, a tím
mě jako vyznamenáš! Jasný?“
Starosta: „Jasný. Nate!“ (podává mu
klíče)
Premiér: „A teď upaluj na radnici!“ (po
chvíli, směje se) „Viděli jste?“ |
Psychiatr:
„Vaše snoubenka je autistka.“
Snoubenec: „No a co? Já su motorkář!“ |
„Jste
sama doma? Tak já jdu hned nahoru!“
„No dovolte, copak jsem nějaká kurva?“
„Promiňte, ale kdo tady mluví o placení?“ |
Když se mi
hovínko v zadečku vzpříčí,
zatlačím střívky a zamlaskám řití.
Vzápětí svěráčkem proleze špuntík!
V deníčku přibude radostný puntík! |
 |
Přijdou
sestry Kobylovy do velkopopovické restaurace.
„Co to bude?“ ptá se číšník.
Sestry zapějí: „Dej Kobylám, to ti
povídám, dej Kobylám koz-la!“ |
Upozorňujeme,
že v důsledku povodně v některých částech
Prahy neteče voda. |
Na tom
bošileckým mostku
měly panny nádor v mozku.
Motaly se, kály,
pochcaly a sraly.
Shodili je z mostku. |
Zraněný:
„Vykrvácím!“
Traumatolog: „Já znám ten balzám.“
Zraněný: „Co?“
Traumatolog: „Já znám ten balzám!“
Zraněný: „Jaký?“
Traumatolog: „Všechny rány zahojí…“
Zraněný: „A vy ho znáte?“
Traumatolog: „Já znám ten balzám!“ |
Velký
počet drážek rozptylují vodu a zlepšuje
vlastnosti pneumatiky.
(Z letáku Barum Continental Zlín) |
Definice
průměrné ženy: 2+1 s příslušenstvím. |
Čelisti žvýkají,
jícen se plní
podřadnou, nezdravou, hospodskou stravou;
kličky mé střevní tak divně se vlní,
rektem než vypustím stolici vlahou…
Hahou! |
Seznámím tě s
překrásnou dívkou. Má exotické jméno
Latimerie a je nějaká podivná. |
Vjížděje denně
svým mohutným cadillacem do nevinných,
těsných garáží modlím se k síle dollaru a
přísahám na hvězdy a pruhy.
Z WallStreetu strýc Samuel. |
Nejznámější balík
programů, celosvětově uznávaná Malá Měkká
Kancelář, obsahuje programy: Slovo,
Výtečník, Přístup, Silový bod a Výhled. |
| Císař Země
vycházejícího sumce jedná s hrabětem
Rákoczym a jinými Maďary o ustavení nového
soustátí Japonsko-Uhersko. Bosna by do toho
prý šla! |
Když věznili v
Ugandě rakouského bojovníka za lidská práva
Wolframa J. Zimmera, demonstrovali aktivisté
před vládním palácem křičíce: „Zimmer
frei! Zimmer frei!“ |
| Výsledky chlastání
panáků vodky ruských leteckých
konstruktérů: Tupolev 154, Antonov 70, Iljušin
62, Jakušev 40, Suchoj 37 a na posledním
místě Mikojan a Gurjevič, jen 21! |
Alkoholik je člověk,
který pije víc než jeho lékař. |
Sovo, včera jsem
potkal tapíra Awu. Říkal, že si z tvého
přerostlého zobanu udělá lžíci na polévku.
Hů! Hů!
(Peruánští Indiáni se posmívají sově) |
Pivo je skvělý lék:
alkohol v něm obsažený uvolňuje svalové
kontrakce, voda vyplaví metabolity, uhlík
obsažený v bublinkách je základním
stavebním kamenem organických buněk. |
| Stojí dva Britové
před polským parlamentem a jeden říká
druhému: „Do you feel the Sejm?“ |
Stupid, poor, dirty old
man with perfect fat body - the dream of every
real American girl. (Woody Allen) |
Britský imigrační
úředník: „Sex?“
Český turista cikánského původu: „… five
time per a week!“
Britský imigrační úředník: „Ah, you
didn't understand me. I mean - male, or
female?“
Český turista cikánského původu: „Oh - no
matter!“ |
U zrodu evropského
sýrařství stály takové veličiny jako
Francouz Bert Camem s chotí Nivou, Švýcar E.
Mental, multimilionář Rokfór, starej Gouda a
Čech pan Uzený. |
| Když na akademické
půdě zavadil slovně doc. Frajtr o profesora
Žaluda, nikdo netušil, jak třaskavá bude
profesorova reakce. |
Kolumbijský drogový
kartel rozprášen policejními oddíly pod
vedením poslance Severy nedaleko
východočeského Chlumce, poté co jeho
zástupci získali větší než malé množství
drogy nechvalně známé jako Pardubický
perník! |
Co as se pannám hlavou
honí,
když po parketu prvně víří?
Drobnými tanečními krůčky
roztřesou nežně svoje bůčky
a starci ryčí jako stádo koní… |
Záhada ztroskotání
ponorky Kursk objasněna! Nešťastnou náhodou
nahradil opravář periskop kolposkopem a to, co
v něm velení spatřilo, mu zcela zatemnilo
mysl. |
| Z historie jsou známy
případy samodruhosti žen, do nichž
transcendentálně vstoupil Vyšší Princip;
příčinou početí však také často bývá
soulož. |
Gosada na výsostech!
(úryvek z liturgie v chrámu svatého Eurotela) |
„Týden dovolené,
tolik se těším… Hele ty máš stejný slipy!
Vsaď se, že si je vyměníme!“
„Vsaď se že ne!“
„O zmrzlinu!“
„Platí!“
O týden později: „Hele, tys je vyměnil!“ |
„To mi podrž,
Máňo, jeslipá by si uhodnula, ve kerým
předmětu je to s vobouma našemu klucima
takový vachrlatý?“ |
| Starý vojvoda Krok:
„Pocem, Lhotka, ty si vezmeš tůdle Libuš a
támhle za kopcem založíte Prahu 4. A ne že se
tam zas sjedete houbama a budete věštit!“ |
Když tě obtěžuje
chátra,
když ti z kalhot lezou játra,
když ti Sovět řekne „závtra“,
když ti v duši plane vatra,
když se k tobě blíží Tatra,
neváhej! |
| Advokátní kancelář
JUDr. Chlór a JUDr. Sodík to klientům dovede
pěkně osolit! |
Drcen bouřnou vlnou
života, marně hledáš maják naděje, a tvůj
duchovní šourek je každodenně těžší o
další, nesplněný sen!
(Z cyklu Soudruhu Špidlo, zazpívej) |
 |
V ordinaci internisty
neznám sestry, bratra:
jehlou punkční pro legraci
nabodávám játra.
Odebrané vzorky tkání
testuji in vitro,
vyděšeni se mi klaní
premiér i vnitro! |
Chtěl bych být
Edison,
abych až se setmí,
všem pracujícím
dělal světlo ze tmy. |
| Tlač únikový klíč
k potratu! (Press ESC key to abort) |
Nulou nedělíme!
NE-DĚ-LÍ-ME! |
Selenový
usměrňovač,
tantalový kondenzátor,
bistabilní klopný obvod,
relé, triak, transfornátor!
Šůůbidééééj!!! |
Potká Vodík Dusíka:
„Čau, Dusík! Včera jsme s Kyslíkem
založili radikální skupinu OH!“ Dusík:
„Tak ještě vemte Sodíka a Draslíka a
rozleptáte samotné základy!“ |
Z Čáslavi startuje
komando smrti,
katapult připraven, piloti, chlast.
Jakoupak vesničku dnes MiGem zdrtí?
Tisíce takových má naše vlast… |
Citlivý přítel z
Chile vypráví o zážitku z dětství: „Když
jem byl malý, zašlápl jsem kuřátko. Snažil
jsem se je dát dohromady, ale ač jsem ho
nakonec poskládal, už bylo líné a hýbalo se
jenom chviličku…“ |
| Jenom vánoční Krist
má pro tebe dárek - v každém balení kus
turínského plátna a písek z Golgoty. Nevaž
se, odvaž se s vánočním Kristem! Paegas
Krist! |
Učitel s rákoskou v
ruce: „Ravele, Ravele… Co z tebe bude, když
nepoznáš ani cis? Ohni se!“ Ravel (vystrkuje
zadek): „Prosím vás, mírně, minule to
strašně Bolero…“ |
| U vypískané
premiéry! Vždyť to je hovězí býk! A tamhle
vepřová svině a drůbeží kuře! A co se to
tam pase? To jsou… No ano, skopové ovce!
Božínku! |
Populární osobnost:
„A nyní si s velkou chutí užiji tento
skvělý výrobek!“
(Nepřijatá verze univerzální reklamy) |
| Každičký živý
tvoreček na světě miluje svou matičku a
někteří dokonce i svůj šroubeček. |
Sovětská paralýza je
nejprogresivnější! |
| Zítra v 16:30
probíhá v domově pro přestárlé psy výuka
novým kouskům. |
Opakovala jsem snad
stokrát, že ve třídě NIKDO nebude chodit bez
bot! Jenom támhle slečna Kobyla Kovářová
patrně nerozumí česky! No tak pojď k tabuli,
pojď… |
| Advokátní poradna:
Dnes podává rady JUDr. Vaněk. |
Dej kozlu tvář a on
tě zradí. Dej ženě snář. Vždyť kamarádi
tam u kostkyuž chorál pějí, led je tak
chladný, párky hřejí… Má kozel tvář a my
ho rádi! |
| Stále častěji se na
naší politické scéně objevují jakési
deriváty prezidentské moci, tzv. havláty. |
Že maturita nebude
snadná, upozornili žáky učitelé. Studenti
nastopupili na lycejním dvoře a profesorský
sbor z oken sborovny skandoval: „Umííítéé
hóóóóvnóóó!“ |
| Z dějin: Když Podmysl
zabil svého bratra Nedomysla, svatá Anežka
sudetská to práskla a králem se stal Mysl.
Vše Sledoval Pekelný Václav, patrona českých
zemí. |
Pro turizmus v Česku
jsou signifikantní tajemné, energeticky silné
místa; tyto pohanské obětiště, keltské
oppida a staré kněžiště jsou ale zarostlé
křoviskami. |
| Už to víte? Kočka,
Berousek a Janeček iniciovali protirežimní
petici Arta 2002, podepsali jí všichni
cirkusáci a teď si říkají Artisti! Je to
ovšem pouze zástěrka jak oddanit strašidelný
zámek; novou hymnu už skládá Michal David,
text píše Antonín Panenka. Kludský for
premier! |
V tu chvíli podali
zaměstnanci nevěstince kolektivně své
oplzlé, slizké, amorální svědectví a v
soudní síni začali všichni zvracet hnusem.
Odporné stání! |
| To byl večírek! A
tvůj účes je stále dokonale perfektní! Ty
už jsi vzhůru? Vypadáš skvěle! |
„Pochválen, pane
biskupe!“
„Až na věky, doktore. Mám v obci příliš
mnoho pravoslavných a protestantů a stále se
to šíří - okamžitě všem naordinujte
katolicin!“ |
| Moravská verze
známého říkadla je hezkou ukázkou tzv.
zkurveného verše: Jede jede mašinek, kouří
se mu z komínka. |
Jak izotermicky se
dokážeš ohřívat a chladit, jak izobaricky
podléháš tlakům, jak izochoricky měníš
svůj objem, ó, jediný, Velký Adiabato! |
| … a ne aby vás
napalo na tu misi dobré vůle vyrazit dříve,
než budete mít dostatek bomb a kaťuší! |
Poučení: Do rubriky
»sexuální orientace« nikdy neuváděj SEVER! |
 |
Když jde ráno do
továrny dělník,
z komínů ho kouřem zdraví Mělník,
Kolín, Kladno, Boleslav i Beroun.
Všem jim dělník odpovídá: „HELOU!“
(Popěvek pro radost. Zpívat na Hastrmane
Tatrmane.) |
Jsem hnusný, slizký
Ondatra,
jenž na žaludek, na játra
ni na slezinu nedbá.
Hnusem tě zpíjím po nocích
jsa vládcem všech tvých emocí,
já, úchyláků kletba! |
| Neolitickým
obyvatelstvem Božkovska byl především kmen
Fernetů, nelze však nevzpomenout kmene Rumů a
důležitou roli sehráli též věčně ožralí
Vodkové. |
Stále častěji nám,
soudruzi, dochází v bordelech k sexu - a s tím
je třeba, soudruzi, něco dělat! To musí
skončit, soudruzi! |
| O žních nám,
soudruzi, řada žen provádí polní pich a pak,
soudruzi, máme výsledky jen v živočišné
výrobě! |
Uf, to byl smutný
pohřeb. Ale úsměv na mé tváři stále trvá!
PermaSmile™ - nová technologie úsměvu!
„Ahoj, Katko! Ty máš ale krásný úsměv!
Snad ti někdo neumřel?“
NIVEA PERMASMILE™! |
| Po příchodu do firmy
byl jen mladým, nezkušeným začátečníkem.
Usilovnou prací se z něj ale postupně stal
starý, zkušený a všemi uznávaný konečník!
|
Z etiologického
aspektu je Buštěhrad pouhým adnexem
drážního tělesa. Importantní progresivita
tohoto tělesa staví jmenovanou obec na post
jakéhosi anachronismu, diluviálního dědictví
bukolických časů. Sic! V kontrastu s
dynamickým progresem tělesa působí
Buštěhrad více než staticky, jako by ustrnul
v oportunistickém stuporu, jako by ztratil
evoluční ideu. Tak já to shrnu: Jediným
morálním opodstatněním Buštěhradu je
existence drážního tělesa.
(Z cyklu Těleso bývalé Buštěhradské dráhy)
|
Vždycky, když se na
Kladensku nezřízeně zleju,
pochoduju po tělese posranej a bleju.
Po tělese velmi známý historický dráhy.
Jaký asi? Zamysli se! Uhodneš to záhy.
(Z cyklu Těleso bývalé Buštěhradské dráhy)
|
A nakonec akademik
Zahradník vyndal ze smokingu šupleru a provedl
vědecký důkaz existence svaté Trojice s
názornou demonstrací. Přítomným ateistům
sklaplo. |
"Máte
Petry?" řekl zákazník.
"Bohužel, pane, jen, co tu vidíte. Sparty,
Clea..."
"Tak mi dejte Pavly!" řekl zákazník
a čtvrt hodiny se podařenému žertíku
chechtal.
"Čtrvt hodiny smíchu jako minuta tělocviku!"
potom vtipně obrátil úsloví zákazník, smekl
klobouk a pochechtávaje se opustil prodejnu.
Tabáčnici ukáplo několik slziček. Ten muj
starej, táhlo jí hlavou, ten dyby byl co k čemu,
s tim je taková nuda, to tady ten, to bych se
chechtala od rána do večíra...! |
"Kdy jede rychlík
na Kladno, pane výpravčí?"
"Už odjel. Další až zítra v osm."
"A osobák?"
"Za čtyřicet minut, pane."
" A co to stojí, aby jel člověk rychlíkem?"
"Šetnáct korun..."
"Tak tady máte šestnáct korun a zařiďte
to. Osobákem nejezdim." |
| "Další, prosím!"
zavolala sestra do čekárny, ale ta už byla prázdná,
nikdo další v ní neseděl, a tak sestra stála
a stála v otevřených dveřích, až bylo ráno
a přišli noví pacienti. |
"Kolik máte
hodin?" optala se paní neznáméhe mladíka
na peróně před, nádražním hotelem Zlatá Šína.
Mladík beze slova rozhrnul plášt a na jeho
vnitřní straně spatřila paní desítky různýeh
hodinek. "Račte si vybrat!" pobídl
mladík selku.
"No, to já nemohu, víte, já jsem totiž
chtěla vědět, kolik jako je hodin, nezlobte se
já..." nedořekla a svižně zmizela.
Svým prostým rozumem totiž nepochopila, že
narazila na nebezpečného překupníka s
hodinkami, a proto ho neudala.
I to se bohužel dodnes stává. |
"Jakmile ti podám
tu sekeru, tak se do toho vopřeš a budeš do něj
tlouct a tlouct a tlouct... Rozuměl jsi?"
"... Hhhh... hhhh..."
"... No, to je dobře. Víš, a až to udéláš,
tak pak dostaneš vodku... Rozuměl jsi?
Vodku!"
"... Hhhh... hhhh..."
"No, a taky to vyznamenání!"
"... HHHHHHHF... HHHH... Vy... zna... me...
hhhhhh... nání! Hhhhh... Moc... chtít...
VY-ZNA-ME-NÁ-NÍ! Hhhhhhhhh!" |
"Jakpak asi může
být veliký ten botel, profesore?"
"Vzhledem k tomu, milý Maxi, že jsme ušli
necelé dva kilometry a v kapse máme pravítko,
tak si velikost botelu můžeme snadno odvodit. V
podstatě se jedná o dva rovnoramenné trojúhelníky,
vzájemně podobné..."
"Promiňte, profesore, chtěl jsem jen vědět,
jaké tam čepují pivo, pane profesore..."
"Jo, milý Maxi, na to můj rozum nestačí." |
"Jak jsi jen mohl
přehlédnout červenou na semaforu, tatínku?"
otázala se překrásná mladá tmavovláska otce
ve změti sádry a obvazů.
"Víte," řekl otec dceři, "já
po úrazu v dětství velmi špatně vidím, pane
Novák." |
"Prosím vás, jak
se dostanu do Tichého oceánu?" zeptal se
Kolumbus domorodce v Karibské oblasti.
"Tady kousek doleva a pak sto mil rovně a
tam je Panamský průplav."
"Díky, příteli," řekl Kolumbus,
bohatě domorodce odměnil cetkami a Ameriku úplně
minul. |
"Tak jak jsi
daleko s tou němou?"
"S Kateřinou? Inu, budeme se brát. Požádal
jsem ji totiž o ruku."
"A ona souhlasila?"
"Mlčení je vždycky souhlas!"
"Ty fištróne, ty si na to umíš zajít!"
A šli na panáka. |
" Ježíšmarjá,
Franto, nekuř porád! Dyk to tu máme jako v
kotelně!" "Ale že je tady útulno!"
prohlásil samolibě kotelník Franta. |
"Kolik vás tady vůbec
je?"
"... šššš... Moment, musíme se přepočítat!"
"Tak se, prosím vás, nepočítejte, mě
stačí, když mi řeknete, kolik vás tam asi
je."
"Osum!" ozvalo se osmihlasně z díry.
Revizor odešel naprosto spokojen. Netušil však,
že v díře byli čtyři brichomluvci. |
"Tak!" udeřil
předseda odborářů kladívkem do stolu.
"Už dost neplodných diskusí! Máme zde
dva návrhy - kdo je pro?"
Všichni jednotně vzpažili.
"Je někdo proti? Ne? Zdržel se někdo? Výborně,
odsouhlaseno."
Kubátův návrh tedy zvítězil a odboráři šli
domů s klidným svědomím. Dobrou věc se zase
jednou podařilo prosadit a už od příštího
kvartálu bude jejich továrna vyrábět jogurt s
povidly! |
Zbývalo nám už jen pár
kroků k vrcholu. Udýchaní, unavení, ale
neskutečně štastní zvládli jsme i posledních
pár metrů. Konečně! Otevřel se nám nádherný
pohled do kraje, jarní příroda se koupala v cárech
řídké mlhy, lesy nám šuměly v pozdrav a ptáci
radostně štěbetali, jako by nám chtěli oznámit:
Tady jsme, tady, ku hře i potěše vaší!
Bylo to krásné. Žasli jsme, až Mirek konečně
řekl:
"Tak jsme tedy na kopečku. Můžeme-li každého
trpaslíka počítat za čtvrtinu člověka, a
je-li jich tady celksm osm a my jsme da, mohu směle
prohlásit, že teď jsme na kopečku čtyři."
Všichni jsme se této vtipné parafrázi od
srdce zasmáli, kromě trpaslíků, kteří nechápali
nic.
Cesta do údolí nám pak pěkně a vesele uběhla. |
Karel byl neobyčejně
smutný - způsob, jakým se a ním Zděnka rozešla...
Raději nevzpomínat! Aspoň černoch kdyby to
byl, říkal si pro sebe, nebo ňákej mrzák,
ale takhle... a se Šejnohou! Nebo třeba... ne,
to ne... ale stejně, i se psem by to bylo lepší.
A taky ho nemuseli přivázat k topení. A na víčka
mu nemuseli věšet olůvka. A ty horní mu
nemuseli přivazovat ke stropu, aspoň by se
nemusel dívat, jak tam se Šejnohou to... no tu
věc... Zrudnul až po kořínky vlasů.
"Co je ti, Kájíčku?" zeptala se stařičká
matka syna.
"Hovno, ty stará krávo, neser se do věcí,
po kterejch ti je prd!" odvětil Karel a
lokl si rumu.
A v noci se mu zdál hezký sen o tom, že je Šejnohou
a Zděnka roztahuje stehna jen pro něho. |
"Nazdar,
soudruzi!" pozdravil major několik svých
podřízených.
"Nazdar." řekl jeden.
"Čau," řekl druhý.
"Ahoj!" řekl třetí.
Zkoprnělý důstojník zůstal jako opařený. |
"Krém na
boty..." řekl polohlasem akademik Kvíčala.
"Co, prosím?" otázal se vedoucí
delegace.
"Že to néni žádnej černoch, tenhle
chlap. Je to normální běloch, ale na hubě má
krém na boty."
"Jakže?" podivili se ostatní členové
delegace a jali se smývat černochovu čerň
benzínem. Barva skutečně povolila, a tak se vědci
nerozpakovali a na místě černocha ubili,
udupali a ještě si do něho párkrát kopli.
Vedoucí delegace jako poslední, a nakonec si ještě
odplivl.
"Teda, Kvíčala," řekl uznale,
"vás nemít, tak nás kdejakej debil vodí
za nos!"
"Dyk sem to řikal - krém na boty!"
triumfoval akademik Kvíčala a zkoušel si
opravit oprýskaný lak polobotek popelem. |
"Ja som z Košic!"
řekl jeden.
"Ja z Humenného!" řekl druhý.
"Poďme sa pasovať!" řekl jeden.
"Hej!" řekl druhý.
A tak se poprali. |
"Máte jízdenku?"
zeptal se revizor cestujícího.
"Nemám," řekl cestující. "Jedu
na černo."
"V pořádku," řekl revizor a zavřel
dveře kupé.
Byl to dobrák od kosti. |
"Můžete mi, prosím
vás, říci, kolik je hodin, pane?" otázal
se chodec neznámého.
"Bohužel, příteli," smutně se usmál
tázaný, "rád bych, leč nemám hodinek. Všechny
jsem musel prodat - žena je nemocná a z platu
bych sedm hladových krků svých dětí neuživil.
Nemám již ani vindry, ani uhlí na zátop se mi
nedostává!" A rozplakal se.
"Nevadí," ustrnul se chodec.
"Vezměte si tedy hodinky mé a zde těchto
pět set korun, by vaše dítky nestrádaly!"
A s dobrým pocitem vlezl do metra.
"Chachacha," smál se tázaný na celé
kolo a hned šel do hospody, utratil pětistovku
a ještě tam ty cizí hodinky nechal zálohou.
Bydlel totiž úplně sám, neměl ženu ani děti,
vlastnil půlku Hanspaulky a ještě k tomu bral
sto tisíc dolarů měsíčně. |
"My jsme koledníci,
přicházíme z Kutné Hory, my jsme koledníci,
pricházíme k vám..."
"Tak koukejte zase rychle vypadnout,"
zakabonil se starý Holštreba a šel se do
sklepa přehrabovat ve svých zlatnostech. |
"Kolik máš,
prosimtě, těch kohoutů?" optala se Maruška
Péti.
"Asi sedum, já presně nevim..."
"Tak mi jich tři a půl dej a budeme mít
stejně!" odvětila Mářa. |
"Obžalovaný, ptám
se vás naposledy, přiznáváte se k té vraždě?"
"Přiznávám!"
"Spáchal jste ji?"
"Spáchal!"
"Tak za nos nás vodit nebudete! Takhle lhát,
že vám není hanba! Co myslíte, páni
porotci?"
"Nevinen!" vykřikla porota jako jeden
muž. |
Měla babka čtyři játra
A dědeček jen dvě
Dej mně babko jedno játro
Budeme mít stejně; |
"Kdo jste?"
zeptal se manžel nahého maže na balkoně.
"Jsem milenec vaší ženy, pane," odvětil
nahý. "Vyrušil jste nás brzkým návratem
ze služební cesty, ukryl jsem se tedy před vámi
zde, na tomto místě."
"Neblázněte," řekl manžel, "vždyť
sněží. Ještě zde nastydnete. Jen pojďte dál,
můžete se klidně ukrýt ve skříni, tam je
teplo a místa taky dost!" |
"To kino stálo za
hovno," řekl bratr bratrovi. "Film měl
německé titulky a já německy neumím ani
slovo."
"Ale vždyť je namluven česky!" nechápal
druhý bratr.
"Cože?" řekl první bratr, hluchý
jako poleno. |
"Tak, paní Vobořilová,"
řekl lékař pacientce na lůžku, "zítra
touhle dobou už to budete mít za sebou."
"To jsem ráda, pane doktore," řekla
žena, "já se bála, že snad k tý operaci
už nedojde..."
"Ale ne operaci, zítra touhle dobou už
budete mít za sebou všechno!" řekl doktor
a s huronským smíchem opustil umírající.
Kolegové mu říkali Posel špatných zpráv. |
"Lído! Liduško!"
volala maminka na dceru.
"Kdy už si, kurva, zapamatuješ, že se
jmenuju Alena!?" ozvalo se z kočárku. |
"Tak jak se vám,
pani, včera líbil ten seriál v televizi? No,
řeknu vám, já čuměla jak vrána! Jak tam ten
chlap nestoudnej po tý ženský jel, jak von tam
na ni číhal v tom křoví, no chudák, já
myslela, že mě trefí! Hele, ale on ne, on porád
neměl dost - pak tu dcéru její a tu neteř, to
vám byla ale hezká holka, ty šaty, jaký vona
měla, líbily se vám? Mně teda děsně, s tim
kolárkem u krku, to bylo moc fajnový, a ty
kraječky! Ale vona teda byla šťabajzna i bez
nich, panečku, jak jí tam ten nemrava začal slíkat,
když už byla mrtvá, no to sem teda koukala! A
že ten inspektor nic nedělal, i dyž mu ten
druhej dal to echo, že to jako bude, to vám mi
nešlo vůbec na rozum, voni dva asi budou spolu
spřažený, nemyslíte?"
"My televizi nemáme," řekla druhá.
|
 |
